Vánoční trhy v Drážďanech. Krásné, kouzelné, turistické, předražené, milé, plné světýlek, chutí a vůní Vánoc. Hlučné i poklidné, tradiční i nablýskané, místy pohádkové a jinde trochu přeplněné. Trhy, kde se mísí staré saské zvyky s moderní vánoční show, kde se tlačí davy lidí, ale stačí uhnout o pár kroků stranou a najednou ucítíte opravdovou atmosféru adventu. Jsou plné světýlek, chutí a vůní Vánoc – svařeného vína, pražených mandlí, perníku a tepla, které vás na chvíli přiměje zapomenout na zimu kolem.
***
Před pár lety se moje psychika propadla do černé díry a já jsem přestala být schopná cestovat. Teď se to znovu začínám učit, krůček po krůčku, od těch úplně nejmenších dobrodružství. Můj první minivýlet do Berouna se vydařil, a tak jsem naplánovala první cestu do zahraničí po letech. Rozhodla jsem se vydat na vánoční trhy do Drážďan.
Nebudu lhát – před cestou do Drážďan jsem měla velké úzkosti. Přece jen to byla první cesta do zahraničí po dlouhé době. Jak to zvládnu když pojedu někam dál než za humna? Někam, odkud nemůžu okamžitě obratem utéct? Jak se zvládnu vypořádat s tím že jsem sama, když tam nebude žádná milá paní domácí, která by mě pozvala na večeři?
Je mi jasné, že pro většinu aspoň trochu zkušených cestovatelů (nebo pro většinu normálních lidí) cesta do Drážďan nepředstavuje vůbec žádnou výzvu. Pro mě to ale byla hora, která se zdála nepřekonatelná.
Přišel den odjezdu a já jsem se nervy vzbudila ve 4 ráno. Je mi blbě, jsem nevyspalá a přemýšlím jestli tohle mám zapotřebí. To, jestli jsem vyspalá, u mě ovlivňuje úplně všechno. A když nejsem, moc nezvládám. Přemýšlím, jestli cestu úplně zrušit, ale nechce se mi, když už jsem se na ni nachystala.
Vyrážím na nádraží s tím že kdybych tam zjistila, že se opravdu necítím, tak nikam nepojedu. Před nádražím potkám prodejce Nového prostoru, od kterého si pravidelně kupuju časopis. Ptá se mě, jak se mám, a říká že v Drážďanech bude hezky a že si to užiju. Kamarádka mi píše zprávu, ať rozhodně jedu. Nasedám tedy do vlaku a stále přemýšlím, jestli to není chyba.
V rámci ochrany své psychiky jsem si připlatila a koupila jízdenku do první třídy. Ukázalo se to velice prozíravým, protože druhá třída je natřískaná. Vypadá to, že celá Praha jede na vánoční trhy. Koukám z okýnka a postupně mi přestává být zle.
V Drážďanech jako první věc jdu odložit věci na ubytování. Vybrala jsem si pokoj blízko nádraží, takže tam jsem během chvilky. Sotva jsem přijela, už se cítím zahlcená. Vařím si čaj, lezu do postele a přetahuji peřinu přes hlavu. Toužím jen po tichu, tmě a klidu.
Venku je ale sluníčko a já jsem nedočkavá vyrazit na průzkum. A tak se po půl hodince zvedám a vyrážím ven. Na Prager Strasse potkávám první stánky. Je to na mě moc – moc barev, moc zvuků, moc vjemů. Říkám si, že jsem sem přece jen neměla jezdit, že to nezvládám. Ale tvrdohlavě pokračuju dál. A ono to začalo být lepší.
První trh po cestě do města je Striezelmarkt na náměstí Altmarkt. Vybrala jsem si eura z bankomatu, abych měla čím platit, a vrhla jsem se do víru trhů. Protože jsem tu byla ve všední den a ještě za světla, nebylo tu zdaleka moc lidí. Ale fronta u stánku s horkou čokoládou byla dlouhá. Přesto jsem si ji koupila a byla naprosto výborná! U jiného stánku jsem si koupila crêpe a tím jsem vyřešila oběd. Pokukovala jsem po zajímavých tradičních výrobcích. Kamarádka mi před cestou ukázala fotku „kuřáka” – dřevěné figurky, do které se vloží zapálený františek a figurce jde z pusy kouř. Měla jsem v plánu koupit jednu jako vánoční dárek, byly ale dost drahé. Nejlevnější přišly na 35 euro. Kromě toho tu byl stánek s figurkami kominíčků, které kdysi ze sušených švestek vyráběly a prodávaly chudé rodiny. Dneska jsou kominíčci talismanem pro štěstí. Další stánky nabízely spoustu různých řezbářských výrobků a figurek, v jiných byly vystavené krajky, další prodávaly svítící hvězdy.
Menší trh Neumarkt měl podle mě zajímavější zboží. Dřevěné hračky, svítítka všech možných forem a tvarů, nože z ušlechtilé oceli, kožené výrobky, kovové šperky, keramika, historické dřevěné hračky. Nechybí ani obligátní stánky s vánoční štolou, praženými mandlemi a se svařákem. Nejvíc se mi líbil stánek řezbáře, který přímo na místě vyřezával pomocí šlapacího stroje různé maličkosti Jeho stánek, na rozdíl od ostatních, měl levné ceny a nabízel krásné dřevěné výrobky. Koupila jsem jako vánoční dárek přívěšek na krk vyřezaný z tisu za pět euro.
Na náměstí Neumarkt jsem si udělala chvíli pauzu, zašla jsem do informačního centra v pasáži a nakoupila tam pohledy. Vždycky na cestách nakupuji pohledy, jednak je ráda posílám, druhak je sbírám. Je to levný a snadno přenosný suvenýr. Pak jsem si tam sedla a rovnou je napsala. Zeptala jsem se na informacích, kde je tu poštovní schránka, a naštěstí byla jedna poblíž u vstupu do hotelu Hilton. Kromě toho, že se v informačním centru dá v klidu posedět, jsou taky nalevo od něj veřejné záchody. Vstup stojí 70 centů.
A pak už přišel zlatý hřeb programu – středověké vánoční trhy Stallhoff na které jsem se těšila nejvíc. Ve dvoře zámecké jízdárny bylo spoustu stánečků s historickou tematikou. Koupila jsem si v taverně dětský punč (který jsem si obratem při pokusu o focení s plnýma rukama nalila do rukávu) a vydala se na průzkum. Tady se mi opravdu líbilo. Trhy jsou malé, ale mají atmosféru. Přihlížela jsem dění v kovárně, prohlížela středověké svitky a pozastavila se nad dřevěnými káděmi, ve kterých se návštěvníci mohli uprostřed trhů vykoupat. Koupila jsem pár polodrahokamů a obdivovala projekci hořících pochodní a světýlek napodobujících padající vločky, klouzajících po zdech zámeckého dvora.
Myslela jsem, že prohlídkou Staloffu budu končit, ale zjistila jsem že mám ještě energii, a tak jsem se vydala na Augustusmarkt přes řeku. Tenhle trh je na rozdíl od trhů ve starém městě moderní. Hned u vstupu najdete ruské kolo, na kterém se za 7 euro můžete projet. Stánky se táhnou v jedné dlouhé řadě do dálky a mezi nimi jsou hořící koše, u kterých se můžete ohřát. Potkáte tu také pouliční umělce, vybírající drobné do čepice. Já obdivovala fireshow a jazzmana hrajícího na saxofon. Ve středu trhů je modře nasvícený strom, u kterého se každý fotí. Udělala jsem si také pár fotek a vydala se prozkoumávat stánky. Konečně jsem taky narazila na suvenýr, který se mi zalíbil – malý vánoční zvonící stromek se svíčkou. Už dlouho jsem si nějaký chtěla pořídit. Pak jsem se ještě projela na ruském kole a prohlédla si Augustusmarkt a historické Drážďany z výšky.
Na závěr jsem zažila dobrodružství, které mohlo skončit nepěkným stresem. Baterie v mobilu totiž začala prudce klesat a najednou jsem zjistila že nemám dost šťávy na to, zobrazit si mapu po cestě na ubytování. To mě dost vyděsilo. Před mým duševním zrakem se rýsuje, jak zoufale bloudím ulicemi nočních Drážďan a nevím kudy kam. Překvapuje mě ale, že i když je moje psychika rozbitá, v krizi zůstávám klidná a dělám si plán. Honem si adresu ubytování zapisuju na papír pro případ, že by se mi mobil vybil úplně. Pak se vydávám k domovu. Rozhodla jsem se, že se zkusím na co největší část cesty doptat, abych šetřila baterku. A taky jsem na trzích v Neumarktu zastavila paní a zeptala se na cestu k Altmarktu. Tam jsem se jiné paní zeptala na cestu k nádraží, a u nádraží jsem zastavila skupinku mladých slečen a poprosila je, aby mi ukázaly mapu na mobilu. Všichni byli milí a ochotní.
Došla jsem podle popisu cesty tak daleko, jak jsem dokázala, a potom jsem vytáhla mobil. Naštěstí na poslední část cesty baterka vydržela, i když ukazovala pouhých 7 procent. A tak jsem bez úhony dorazila na ubytování. Dost se mi ulevilo.
A tak skončilo moje malé dobrodružství v Drážďanech. Pak už byl jen čas spát, druhý den ráno se sbalit a vyrazit na vlak zpátky domů. Jak jsem měla před odjezdem pochybnosti, jestli tuhle akci zvládnu a jestli si ji vůbec můžu užít, tak jsem byla nakonec ráda, že jsem jela. A teď, kam příště?
Ubytování v Drážďanech
Pokud nejste takoví dobrodruzi, abyste si jako já vybrali pokoj v bytě sdíleném s jinými náhodnými cestovateli, můžete si apartmán, ve kterém jsem bydlela, zarezervovat celý – je prostorný, dobře vybavený a blízko nádraží, a vyspí se tu až čtyři lidé. Nebo se mrkněte na 10 nejlepších možností ubytování v Drážďanech na booking.com.
