• Tenerife

    Poloutopená na Playa Jardín

    Ráno bylo krásné. Slunce pražilo do oken. Vyběhla jsem na terasu a zpoza plotu vykoukla naše sousedka Sila. Pokoušíme se spolu konverzovat, z mojí části spíš neúspěšně. Tváří v tvář rodilé Španělce se mé dva roky španělštiny vypaří jak pára nad hrncem. Má se mnou ale neskutečnou trpělivost a přece jenom si občas něco říct dokážeme. Dneska jsem se jí například snažila sdělit, že mám ráda lidi z Tenerife. To co jsem ale řekla bylo, že mám ráda muže z Tenerife. Byla trošku šokovaná. Detaily. :D Protože bylo tak krásné počasí, rozhodli jsme se jít na pláž. Na Playa Jardín jsme ještě nebyli a přitom jí máme za rohem, takže…

  • Tenerife

    Samá voda

    Stojíme po kotníky ve vodě. To by na dovolené u moře nebylo nic zvláštního. Problém je, že tohle je na našem ubytování. Z odtoku koupelny proudí další a další voda. Potopa. Máme problém. Voláme hostitelce, ta volá instalatéry, kteří by přijeli ještě teď v noci. Jdu si na chvilku lehnout, než dorazí, a probudím se až ráno. Prý jsem prospala zvuk čištění trubek, který úrovní hluku odpovídal asi tak sbíječce. Ben mi pak vykládá, že dělal prostředníka mezi hostitelkou, která se po telefonu hádala s instalatéry ohledně domluvené ceny. Obyvatelé Tenerife jsou hrozně milí a přátelští, ale tohle je asi druhá stránka téhle otevřené povahy. Očividně to tu umí být…

  • Tenerife

    Stezka Kouzelný les v Anaze

    Jeden z našich prvních výletů nás zavedl na stezku Kouzelným lesem v pohoří Anaga. Chtěla bych tu napsat, že to bylo jako z pohádky. Že nám zpod nohou vykukovaly orosené kapradiny. Že z mlhy vykukovaly přízraky, které mohly být větvemi stromů, ale také duchy lesa.  Chtěla bych tohle všechno napsat, ale nemůžu. Zradilo mě vlastní tělo a tenhle den jsem byla tak vyčerpaná, že jsem si cestu vůbec neužila. Rezervace na tuhle trasu je bohužel vždycky na konkrétní den (14 dní předem, na netu, jinak se sem nedostanete), takže to bylo teď nebo nikdy. A protože minule se mi v Anaze na Stezce smyslů strašně líbilo, doufala jsem, že i…

  • Tenerife

    Puerto obrázkové

    Přiznám se, že tentokrát moje první cesta do Puerta do la Cruz měla celkem přízemní motiv. Chtěla jsem si totiž koupit hrneček s ještěrkou, jaký jsem si odsud přivezla minule a nedávno se mu k mému velkému smutku ulomilo ucho. Celou dobu jsem vtipkovala, že budeme muset letět na Tenerife, aby jsme koupili nový – a ejhle, tady jsme! 😄 Benova cesta do Puerta měla také přízemní motiv, nebo spíš motiv blízký žaludku. Chtěl si totiž dát jídlo v naší oblíbené restauraci Pomodoro v útesu nad mořem. V Puertu jsme minule bydleli, takže ho už trochu známe. Spoustu známých míst jsme viděli, a tak si můžeme dovolit být trošku frivolní.…

  • Tenerife

    Divoká beztíže vln

    Náš první den na Tenerife byl nejúžasnější ze všech, které v tomhle úžasném týdnu přišly. Vydali jsme se na Playa des Roques, malou, kamenitou plážičku kterou tu v okolí máme nejblíž. Když jsme k ní ale dorazili, zjistili jsme, že máme malý problém. Moře bylo dost bouřlivé. Ve vlnách se rozhodně plavat nedalo. Voda ale vypadala moc lákavě. Nakonec jsme se rozhodli, že se aspoň zkusíme smočit. Pak jsme ale zjistili, že máme další malý problém. U sestupu na pláž jsme narazili na ceduli „Vstup zakázán“. Přesto jsme ale v moři viděli několik koupajících se párů, a tak jsme se rozhodli zkusit štěstí. Když jsme slezli dolů, ostatní zrovna odcházeli,…

  • Filozofování,  Tenerife

    Ostrov snů a splněných přání

    Vzduch tu opravdu voní stejně jako předtím. Jsme znovu na Kanárských ostrovech, v zemi věčného jara. A jako by se nic nezměnilo. Moře šumí, sluníčko svítí, všechno je zajímavé a nové a inspirující… A přitom to původně byl jen sen. Minulá zima byla tak strašlivá, že jsem se rozhodla, že tohle už nikdy víc. Zimní deprese, úzkosti, díky kterým jsem sbalená do klubíčka ječela hrůzou. Každá minuta byla k nepřežití. Rozhodla jsem se, že je to poslední zima, kterou celou trávím v České republice. Myslela jsem si ale tehdy, že je to jen wishful thinking. Něco, co si přeju, ale stejně nemůžu mít, protože to můj psychický stav prostě nedovolí.…

  • Pohled na Český Krumlov z výšky
    Česká Republika

    Český Krumlov – město duchů

    Dobrý příběh z cest většinou začíná nějakým průšvihem. V tomhle ohledu vás ale zklamu. Tentokrát jsme nic nezapomněli, nám neujelo, celých pět dnů nám s výjimkou jedné malé bouřky svítilo sluníčko, ubytování bylo naprosto úžasné, a v ulicích Českého Krumlova jsme byli skoro sami. Co víc si přát? Možná jen trochu času navíc. Český Krumlov je krásné město. Při jeho návštěvě jsem ale měla občas pocit, že jsem ve městě duchů. Spodní část každého domku byl obchod s oblečením nebo suvenýry, případně restaurace. Horní část prakticky každého domku byl penzion. Tohle není město zařízené na normální život. Krví, proudící v jeho žilách se stávají až davy turistů. Bez nich působil…

  • Německo

    7 momentů z Drážďan

    Sedm zážitků za všechny. 1. Zvony nad náměstím Altmarkt Sedím v okně s výhledem na náměstí Altmarkt a zvony právě odbíjejí poledne. Nad hemžícími se davy a cinkajícími tramvajemi se na chvíli rozhostí slavnostní atmosféra. A já jsem tu uvelebená ve svém orlím hnízdě, vysoko nad pouličním mumrajem a zvědavě pozuruju všechno, co se pode mnou děje. Lidi s nákupními taškami. Turisty. Auta. Psy. Běžný život, který je pro mě na novém místě vždycky neobvyklý a okouzlující. Máme štěstí, že jsme našli to nejúžasnější ubytování přímo v srdci města. A s vyhlídkou. Jak odsud z ptačí perspektivy asi vypadají vánoční trhy na náměstí? Možná to zjistíme při některé z příštích…

  • Holandsko

    Amsterdamský syndrom

    Poslední den v Amsterdamu se naše cesty znovu rozdělily. Jednak proto, že Ben s mamkou se chystali na brzký start, zatímco já jsem ještě doléčovala nachlazení a potřebovala se vyspat. A druhak proto, že jakožto chronicky nezávislý průzkumník jsem toužila i tohle nové město napoprvé poznat po vlastní ose. Kromě toho, že jsem chronický nezávislý průzkumník, jsem ale i chronický chaotik, a tak moje sbližování s Amsterdamem bylo bohaté na zážitky už od samotného začátku – tedy přesně od okamžiku nastoupení do tramvaje. Nadšeně jsem vyhlížela z okénka ty slavné amsterdamské kanály. Paní, co seděla vedle mě, si všimla mého zaujetí, a a dala se se mnou do řeči. Stihly…

  • Holandsko

    Keukenhof – tulipánový sen

    Měla jsem sen. Sen o jaru. Sen o rozkvetlých lánech tulipánů pod stromy zelenajícími se novými listy. Sen o květinovém ráji, kde se můžete procházet po pěšinkách uprostřed krásy, která bere dech, mezi výbuchem barev, probouzejícím se jarem. Jen já a divukrásná příroda. Chtěla jsem navštívit Keukenhof. A teď jsme tady. Na obřím parkovišti vyplivují turistické autobusy zástupy lidí. K branám se táhne nekonečná fronta a za nimi vyhrává jakási příšerná cirkusová hudba. Pro samé lidi tu není k hnutí. O tomhle že jsem snila? Rychle proklouzneme dovnitř, protože jsme si chytře koupili vstupenky předem na netu. Z těch davů mám až mžitky před očima. Tohle není můj jarní sen!…