Ten den bylo v Puertu krásně, a tak jsme se rozhodli jít koupat. Protože moře je tu divoké, nejlepší možnost je Lago Martiánez – komplex lagun, plněný slanou vodou z moře. Leží přímo na útesu nad mořem, a tak se po plavání můžete uložit na jedno z početných lehátek a pozorovat, jak se vlny tříští o skálu.
Strávili jsme tu příjemných pár hodin. Centrální laguna je poměrně studená, ale my jsme se usadili u jedné z menších, vyhřáté od sluníčka. Voda v ní byla na tenerifské poměry nádherně teplá – a skoro tu nebyli lidi! V jednu chvíli jsem v celé laguně dokonce byla úplně sama. A tak jsem si to užívala, šplouchala se v prohřáté vodě a radovala se z toho, že si můžu užívat sluníčka a moře uprostřed listopadu.
Právě jsme z Lago Martiánez vycházeli na pobřežní promenádu, když moji pozornost upoutal zvláštní zjev. Vypadalo to jako kolo… ale dřevěné kolo… dřevěné jízdní kolo složené z kytar, poslepovaných jedna k druhé! V košíku na řídítkách seděl malý pejsek a tvářil se spokojeně, i když mu pod tlapkami zrovna probíhalo muzicírování.
Protože samozřejmě nic zvláštního nemůžu nechat být jen tak, popošla jsem blíž a zeptala se, jestli si tuhle pozoruhodnost můžu vyfotit. Jeho majitel, sympatický chlapík, souhlasil s tím, že za focení chce nějaký ten drobák, a tak jsem mu podala dvoueurovou minci a začala dokumentovat.
Kolo na sobě mělo připevněnou cedulku s číslem. Majitel vysvětlil, že se snaží dosáhnout Guinessova rekordu v počtu lidí, kteří si na jeho kytarokolo zahrajou. Z davu proudícího kolem se občas vynořil kolemjdoucí, povzbuzený vlastníkem kola zabrnkal pár taktů nebo celou písničku a šel zas dál. Opravdu jsem litovala, že neumím hrát na kytaru!
Jak jsme si tak povídali, řekla jsem Benovi něco česky – a majitel kola se na mě podíval a překvapeně prohlásil: “Proč se tu bavíme anglicky, když jsme všichni Češi?” Ano, Češi jsou opravdu všude. A tak jsme se dali do řeči ještě víc. Muž s kytarovým kolem se jmenuje Miloš a jeho pejsek je El Niño, v překladu “maličký”. Kolo se jmenuje Guitarralinda, v překladu Krásná kytara, a Miloš ho vyrobil v roce 2019. Jeho levá strana ve slonovinové barvě je věnovaná Jumimu Hendrixovi, a červená pravá strana je zasvěcená Jimmymu Pageovi.
Miloš nám povídal o tom, jak už natrvalo bydlí v Puertu a vydává se se svým kolem na vycházky v okolí. Nahrává z nich milá desetiminutová videa, která se dají najít na Youtube pod názvem Canary Relax Videos. Jsou z nich cítit sluneční paprsky a příjemná, neuspěchaná atmosféra. Občas se na nějaké podívám, když se na tenhle krásný ostrov chci v duchu na chvilku přenést.
Kromě toho má Miloš i druhý Youtube kanál, kde můžete vidět všechny lidi, kteří si na jeho kytarové kolo zahráli: 1.GuitarBike in the World.
Jakmile jsem se zmínila, že píšu cestovatelský blog, zrodil se nápad udělat s tímhle sympaťákem rozhovor. Nebo vlastně spíš vyprávění. Skoro ještě než jsem stačila zmáčknout tlačítko nahrávání na mobilu, pustil se totiž do nadšeného výkladu o kytarovém kole a svém životě na Tenerife. Můžete se na něj podívat tady:
A tak jsme zjistili, že za každým rohem se může skrývat nějaké zajímavé překvapení – stačí se dívat kolem.
Ubytování na Tenerife
Tenerife pro mě nebylo o památkách a odškrtaných místech z itineráře, ale o zpomalení. O slunci, které hřeje i v zimě, o slaném vzduchu a dnech, kdy se čas rozpustí někde mezi ranní kávou a večerní procházkou. Ostrov má zvláštní schopnost uklidnit. I když je kolem ruch, pořád je tam přítomný oceán, hory v dálce a pocit, že nikam nemusíš spěchat.
Právě tady jsem si znovu uvědomila, jak důležité je mít při cestování místo, kam se můžeš vrátit, zout boty, otevřít okno a jen být. Pokud si chceš projít různé možnosti ubytování na ostrově a vybrat si zázemí, které ti tenhle klid dovolí, můžeš se podívat na přehled ubytování na Tenerife zde.
P.S. Pokud řešíš stres, únavu nebo úzkosti na cestách, sepsala jsem ti tady konkrétní tipy, jak cestování zvládat klidnějším tempem.
