Stojíme po kotníky ve vodě. To by na dovolené u moře nebylo nic zvláštního. Problém je, že tohle je na našem ubytování. Z odtoku koupelny proudí další a další voda. Potopa. Máme problém.
Voláme hostitelce, ta volá instalatéry, kteří by přijeli ještě teď v noci. Jdu si na chvilku lehnout, než dorazí, a probudím se až ráno. Prý jsem prospala zvuk čištění trubek, který úrovní hluku odpovídal asi tak sbíječce. Ben mi pak vykládá, že dělal prostředníka mezi hostitelkou, která se po telefonu hádala s instalatéry ohledně domluvené ceny. Obyvatelé Tenerife jsou hrozně milí a přátelští, ale tohle je asi druhá stránka téhle otevřené povahy. Očividně to tu umí být taky docela pěkná Itálie.
Oddechli jsme si, ještě ale nemáme vyhráno. Druhý den se potopa vrací. Voláme hostitelce, instalatéři se vrací také. Prchám do Puerta, kde mi poskytne útočiště malá restaurační čtvrť. Ben mě vyslal pryč, prý stačí aby trpěl jenom jeden z nás.
Následující den – potopa. Voláme hostitelce. To už tu bylo. Hostitelka nás prosí, abysme počkali na jejího známého instalatéra, protože už nechce objednávat ty, kteří tu byli předtím. Čekáme. Její instalatér ale nepřichází. Místo toho přicházejí naprosto neohlášení už naši staří dobří známí instalatéři. Obdrželi reklamaci svých služeb a tak se vrátil i s kamerkou, kterou nacpou do odpadních trubek, aby vyřešili záhadu našeho zaplaveného ubytování.
Kamera ukazuje, že trubky jsou úzké a po jejich stranách se usazuje toaletní papír, který se čas od času utrhne a způsobí to, čemu jsme byli vystavení. Instalatéři znovu čistí trubky. Halelujah! Konečně sucho.
Instalatér, kterého má sjednaného hostitelka, nedorazí. Prý stačí záběry z kamery, on už nic víc udělat nemůže. Od té doby pro jistotu provozujeme toaletu na řecký způsob. Všechny papíry jdou do koše. I takovéhle můžou být radosti ubytování přes naše oblíbené Airbnb.
Abych odškodnila Bena zato, že to celé přestál a zařídil, beru ho do maličké restaurační čtvrti, kterou jsem objevila při útěku před záplavou. Chceme se usadit v restauraci Tropical, se kterou jsem byla spokojená při své předchozí návštěvě, ta má ale zavřeno a tak si sedáme naproti do italské restaurace Mamma Rosa. Dávám si těstoviny plněné hruškami a gorgonzolou. Jsou božské. Mňam. Aspoň něco dobrého z téhle celé epizody vyplynulo.
