Probudila jsem se a venku byl krásný slunečný den. Vyskočila jsem z postele – a koleny mi projela bolest jako dva nože. Můj včerejší výlet do Puerta nezůstal bez následků. Ale touha prozkoumávat a prožívat byla větší. Dneska jsme měli v plánu jít do aquaparku Lago Martiánez. Ben ale chtěl vyrazit co nejdřív a já jsem se zase předtím ještě chtěla zastavit v muzeu Pescador, které je poblíž, takže jsme se rozdělili. Ben si to namířil za koupáním a já ještě chvíli diktovala zápisky na blog. Potom jsem vyrazila na autobus.  Myslela jsem, že autobusy tu už mám trochu zvládnuté, když ale přijel autobus s číslem, které jsem ještě neznala,…

Byla jsem v orchidejové zahradě, kterou navštívila i Agatha Christie. Fyzioterapeut mi včera po vyšetření kolene doporučil moc nechodit. Musím říct, že tohle je příkaz, který moc nedokážu dodržet. Měli jsme zrovna naplánovaný den, kdy se Ben vyrazí koupat a já budu prozkoumávat Puerto de la Cruz. Tyhle dny, kdy si můžu jet sama po vlastní ose, na cestování miluju. Když cestuju sama, tak je mi zase často smutno a chtěla bych někoho, s kým bych mohla sdílet zážitky, ale když cestuju spolu s někým, dny kdy se rozpojíme a vydáme každý svým směrem jsou pro mě opojné. Mým prvním a hlavním cílem byla orchidejová zahrada Sitio Litre. Nejdřív jsem…

Ten den bylo v Puertu krásně, a tak jsme se rozhodli jít koupat. Protože moře je tu divoké, nejlepší možnost je Lago Martiánez – komplex lagun, plněný slanou vodou z moře. Leží přímo na útesu nad mořem, a tak se po plavání můžete uložit na jedno z početných lehátek a pozorovat, jak se vlny tříští o skálu. Strávili jsme tu příjemných pár hodin. Centrální laguna je poměrně studená, ale my jsme se usadili u jedné z menších, vyhřáté od sluníčka. Voda v ní byla na tenerifské poměry nádherně teplá – a skoro tu nebyli lidi! V jednu chvíli jsem v celé laguně dokonce byla úplně sama. A tak jsem si…

Ráno bylo krásné. Slunce pražilo do oken. Vyběhla jsem na terasu a zpoza plotu vykoukla naše sousedka Sila. Pokoušíme se spolu konverzovat, z mojí části spíš neúspěšně. Tváří v tvář rodilé Španělce se mé dva roky španělštiny vypaří jak pára nad hrncem. Má se mnou ale neskutečnou trpělivost a přece jenom si občas něco říct dokážeme. Dneska jsem se jí například snažila sdělit, že mám ráda lidi z Tenerife. To co jsem ale řekla bylo, že mám ráda muže z Tenerife. Byla trošku šokovaná. Detaily. :D Protože bylo tak krásné počasí, rozhodli jsme se jít na pláž. Na Playa Jardín jsme ještě nebyli a přitom jí máme za rohem, takže…

Stojíme po kotníky ve vodě. To by na dovolené u moře nebylo nic zvláštního. Problém je, že tohle je na našem ubytování. Z odtoku koupelny proudí další a další voda. Potopa. Máme problém. Voláme hostitelce, ta volá instalatéry, kteří by přijeli ještě teď v noci. Jdu si na chvilku lehnout, než dorazí, a probudím se až ráno. Prý jsem prospala zvuk čištění trubek, který úrovní hluku odpovídal asi tak sbíječce. Ben mi pak vykládá, že dělal prostředníka mezi hostitelkou, která se po telefonu hádala s instalatéry ohledně domluvené ceny. Obyvatelé Tenerife jsou hrozně milí a přátelští, ale tohle je asi druhá stránka téhle otevřené povahy. Očividně to tu umí být…

Jeden z našich prvních výletů nás zavedl na stezku Kouzelným lesem v pohoří Anaga. Chtěla bych tu napsat, že to bylo jako z pohádky. Že nám zpod nohou vykukovaly orosené kapradiny. Že z mlhy vykukovaly přízraky, které mohly být větvemi stromů, ale také duchy lesa.  Chtěla bych tohle všechno napsat, ale nemůžu. Zradilo mě vlastní tělo a tenhle den jsem byla tak vyčerpaná, že jsem si cestu vůbec neužila. Rezervace na tuhle trasu je bohužel vždycky na konkrétní den (14 dní předem, na netu, jinak se sem nedostanete), takže to bylo teď nebo nikdy. A protože minule se mi v Anaze na Stezce smyslů strašně líbilo, doufala jsem, že i…

Přiznám se, že tentokrát moje první cesta do Puerta do la Cruz měla celkem přízemní motiv. Chtěla jsem si totiž koupit hrneček s ještěrkou, jaký jsem si odsud přivezla minule a nedávno se mu k mému velkému smutku ulomilo ucho. Celou dobu jsem vtipkovala, že budeme muset letět na Tenerife, aby jsme koupili nový – a ejhle, tady jsme! 😄 Benova cesta do Puerta měla také přízemní motiv, nebo spíš motiv blízký žaludku. Chtěl si totiž dát jídlo v naší oblíbené restauraci Pomodoro v útesu nad mořem. V Puertu jsme minule bydleli, takže ho už trochu známe. Spoustu známých míst jsme viděli, a tak si můžeme dovolit být trošku frivolní.…