Rudé cihly žhnou, rozpálené slunečním žárem. V podvečer teploměr ukazuje 39 stupňů. Ve stínu. Toulouse, Červené město, se v letním žáru zdá být horečnatým přízrakem. Kdy se jižní Francie přestěhovala do tropů? Liz, od které si pronajímám pokojík v bytě, který obývá spolu se svým bratrem a dvěma kočkami, krčí rameny. Prý je to tu poslední roky v létě normální. V jejich starém domě je naštěstí požehnaný chládek. Neprozřetelně jsem si ke své návštěvě Toulouse vybrala srpen, a to zrovna těch několik nejteplejších dnů.
-
-
Cestování není jen pro „silné“: 5+1 způsobů, jak ho zvládnout s autismem a psychickými potížemi
Odjakživa jsem měla psychické problémy, ale odjakživa jsem také ráda cestovala. Tyhle dvě věci dost často nejdou vůbec dohromady. Cestování je velký zdroj stresu a náporu na psychiku. Často si říkám, že jsem si jako autista, který dost bojuje se změnou prostředí, nevybrala úplně ideálního koníčka. Protože ale cestování stejně miluji, nacházím způsoby, jak ho pro sebe dělat zvládnutelnějším. Tady je pět nejlepších z nich. Myslím, že se vám mohou hodit, i pokud nebojujete s psychikou dennodenně. Dělají totiž cesty mnohem příjemnějšími a zvládnutelnějšími.
-
To nejmenší dobrodružství v Berouně
V posledních letech jsem necestovala. Moje psychika se zhroutila do černé díry, ze které se jen pomalu vyhrabávám zpátky ke světlu a něčemu, co by aspoň trochu připomínalo normální fungování. Znovu a znovu trénuji zdánlivě jednoduché věci, jako je jízda tramvají, pobyt v přeplněném obchodním centru nebo v rušné kavárně. A teď jsem usoudila, že nastal čas i na to, zkusit cestování. Velice opatrně. Rozhodla jsem se že si zkusím vyjet na jednu noc někam, odkud bych mohla v případě potřeby rychle utéct. Volba padla na Beroun, kam to mám půl hodiny vlakem. Domluvila jsem se s kamarádkou, že pojede se mnou. Vybraly termín, kdy obě můžeme. Probrala jsem se…
-
Marseille – Den plný překvapení
Na další den v Marseille jsem měla jasný plán. Půjdu si projít malebnou čtvrť Le Panier. Sotva jsem ale vyšla ven, plán dostal trhliny. Zalíbila se mi jedna ulička, a tak jsem do ní zahnula a vydala se, kam mě nohy ponesou. Tímhle způsobem často potkávám ty nejzajímavější věci, a nezklamal mě ani teď. Ocitla jsem se v úzké uličce, plné roztodivných stánků. Ovoce, zelenina, ryby, koření… Aniž bych to tušila, zabloudila jsem na Marché den Noailles a rázem jsem se ocitla v severní Africe. Stánky s jídlem, řemeslné obchůdky, exotické sladkosti, barvy, hlasy a vůně. Tomuhle trhu, který navštěvují hlavně lokální lidi, se také říká „Břicho Marseille”. Připomíná trochu…
-
Marseille – Den plný vůně moře
Druhý den ráno jsem se znovu vydala do přístavu. Měla jsem totiž v plánu vyplout lodí na Chateau d’If, slavný ostrůvek a vězení z románu Hrabě Monte Christo. Slunce svítilo, moře bylo modré a šplouchalo o boky lodě. A šplouchalo opravdu pořádně – nás, co jsme stáli na přídi, promočily tančící vlnky, které stříkaly až na palubu. Ale horké slunce nás osušilo, ještě než jsme přistáli u břehů ostrova. Tam nás uvítaly cedule varující před agresivními racky. Ostrůvek If je součástí Frioulských ostrovů, které se nacházejí u pobřeží Marseille. Vězení, ze kterého se nedalo utéct, tady vyrostlo v 16. století. Ještě předtím tu ale byla jiná zajímavost – několik týdnů…
-
Marseille, den první – překvapivá sólocesta a tanec v přístavu
“To je škoda, na sólo cestu se asi nikdy nevydám, na to, jet sama nemám,” povzdechla jsem si jednoho večera u čtení jakéhosi cestovatelského blogu. Druhý den ráno na mě vyskočila akce Volotey - letenky do Toulouse za 2 eura. A ještě než jsem si uvědomila, co vlastně dělám, moje ruka mačkala tlačítko "Koupit". A nezůstalo u Toulouse. Protože nic nedělám polovičatě, ulovila jsem v akci ještě letenky do Marseille. A tak jsem najednou jednoho krásného květnového odpoledne seděla v letadle směr jižní Francie.
-
Malý průvodce: 18 míst, co vidět v Marseille a okolí
Marseille, hlavní město Provence, je druhé největší město Francie. Nachází se ve Lvím zálivu na pobřeží Středozemního moře. Je to nejstarší francouzské město, které vzniklo kolem roku 600 př.n.l. Tehdy se jmenovalo Massalia a bylo důležitým obchodním centrem. Dnes je nejdůležitějším přístavem ve Francii a kosmopolitním městem, ve kterém se mísí různé národy. Hlavním centrem Marseille je Starý přístav, Vieux-Port. U vstupu do přístavu leží pevnosti St. Jean a St. Nicolas. Na kopci nad přístavem se tyčí bazilika Notre-Dame de la Garde v románsko-byzantském slohu. Na západ od Marseille leží Frioulské ostrovy, mezi něž patří i Château d’If, slavná věznice z románu Hrabě Monte Christo. Marseille si v minulosti vysloužila…
-
Překvapivé trhy a Lago Martíanez
Probudila jsem se a venku byl krásný slunečný den. Vyskočila jsem z postele – a koleny mi projela bolest jako dva nože. Můj včerejší výlet do Puerta nezůstal bez následků. Ale touha prozkoumávat a prožívat byla větší. Dneska jsme měli v plánu jít do aquaparku Lago Martiánez. Ben ale chtěl vyrazit co nejdřív a já jsem se zase předtím ještě chtěla zastavit v muzeu Pescador, které je poblíž, takže jsme se rozdělili. Ben si to namířil za koupáním a já ještě chvíli diktovala zápisky na blog. Potom jsem vyrazila na autobus. Myslela jsem, že autobusy tu už mám trochu zvládnuté, když ale přijel autobus s číslem, které jsem ještě neznala,…
-
Orchidejové zahrady a tanec v ulicích Puerta
Byla jsem v orchidejové zahradě, kterou navštívila i Agatha Christie. Fyzioterapeut mi včera po vyšetření kolene doporučil moc nechodit. Musím říct, že tohle je příkaz, který moc nedokážu dodržet. Měli jsme zrovna naplánovaný den, kdy se Ben vyrazí koupat a já budu prozkoumávat Puerto de la Cruz. Tyhle dny, kdy si můžu jet sama po vlastní ose, na cestování miluju. Když cestuju sama, tak je mi zase často smutno a chtěla bych někoho, s kým bych mohla sdílet zážitky, ale když cestuju spolu s někým, dny kdy se rozpojíme a vydáme každý svým směrem jsou pro mě opojné. Mým prvním a hlavním cílem byla orchidejová zahrada Sitio Litre. Nejdřív jsem…
-
Koupání v Lagunách Martiánez a první kytarové kolo na světě
Ten den bylo v Puertu krásně, a tak jsme se rozhodli jít koupat. Protože moře je tu divoké, nejlepší možnost je Lago Martiánez – komplex lagun, plněný slanou vodou z moře. Leží přímo na útesu nad mořem, a tak se po plavání můžete uložit na jedno z početných lehátek a pozorovat, jak se vlny tříští o skálu. Strávili jsme tu příjemných pár hodin. Centrální laguna je poměrně studená, ale my jsme se usadili u jedné z menších, vyhřáté od sluníčka. Voda v ní byla na tenerifské poměry nádherně teplá – a skoro tu nebyli lidi! V jednu chvíli jsem v celé laguně dokonce byla úplně sama. A tak jsem si…
